Naší filozofií v English Academy je uvést děti hravou a zábavnou cestou do základů angličtiny.
Jak již samotný název programu English Academy AJ HROU napovídá, budeme si hrát s angličtinou. V kurzu nebiflujeme slovíčka, ani nedáváme důraz na memorování slov či frází. Po mnohaletých zkušenostech, četbě odborných textů, studiu různých metod výuky, hlavně však praxí sama na sobě a svém vlastním dítěti, jsem došla k poznání, že nejlépe se jazyk učí v útlém věku, ideálně do šesti let, a to poslechem.
Tyto poznatky jsou také výsledkem dlouholetého výzkumu mnoha lingvistů a vědců.
Zejména na základě praxe a se zřetelem na potřeby nejmenším žáčků jsem se snažila pro děti vyvinout program na míru. V tomto programu jsou skloubeny poznatky z různých metodik, např. Storytelling, Total Physical Response ( TPR), Lexical approach, Topic-based teaching, Cross-curricular links, Montesorri, Dalton a Waldorf. V programu English Academy nazvaném Angličtina hrou využívám výše uvedených alternativních metod, které se často vzájemně prolínají. Dále je důležité zmínit, že ve výuce kladu velký důraz na kratší, ale co možná nejčastější setkávání se s jazykem. S dětmi se budu obvykle vídat dvakrát do týdne po dobu 30 minut.
Ráda bych zdůraznila, že poslech je jedním z nejdůležitějších faktorů výuky jazyka, a proto budu na naší facebookové stránce zveřejňovat odkazy na různé písničky, rýmy, filmy či videa z internetu. Aktuální informace najdete v sekce Pro rodiče.
Slovo na závěr
Mnoho lidí se domnívá, že předškolní děti jsou na cizí jazyk ještě malé. Pokud by se jej učily tak, jak si to pamatují mnozí z nás ze svých školních let, tedy biflováním slovíček a gramatických pravidel, pak ano. Na takové metody jsou opravdu předškoláci malí, možná jsou na ně malé i školní děti a pravděpodobně nevyhovují ani dospělým.
Má vyučující Mgr. Sylvie Doláková, která se zabývá metodickou podporou učitelům angličtiny, považuje rané seznamovaní s cizím jazykem za jednoznačně příznivé.
„Děti v raném věku vnímají jazyk naprosto jinak než dospělí. Mají totiž schopnost porozumět obsahu textu bez toho, aby musely znát každé slovo. Jsou velice vnímavé vůči neverbálním prostředkům, které tvoří až 80 % obsahu sdělení.
Pokud tedy cizojazyčný text doplníme srozumitelnými doprovodnými aktivitami (obrázky, gesta, výraz obličeje, intonace hlasu), pak budou schopny porozumět obsahu sdělení, aniž by znaly jednotlivá slovíčka. Vnímají obsah jako celek, nikoli jednotlivé části. Proto je také velmi scestné přemýšlet o tom, kolik slovíček by se měly v tomto věku učit v jedné lekci, za měsíc, za rok. Děti slovíčka neloví, reagují na celistvý obsah sdělení. Větu What’s your name? tedy chápou jako textový celek (Lexical chunk), po němž následuje informace o tom, jak se kdo jmenuje, nikoli tedy jako skupinku izolovaných slov (Lexical Approach – Michael Lewis). Pokud nabídneme podobný ucelený text starším dětem, zablokují se ve chvíli, kdy narazí na první neznámé slovíčko, a nemohou pokračovat. To u malých dětí nehrozí.“
Loučím se s vámi s přáním šťastných a veselých dětí připravených vykročit směle do světa.
Bc. Monika Procházková, lektorka
(Při tvorbě textu jsem konzultovala Mgr. Sylvii Dolákovou, která se zabývá metodickou podporou učitelů angličtiny a byla mou vyučující na MUNI.)